Může miminko manipulovat pláčem?

„On tě tím pláče jen manipuluje, nenech se, budeš jeho otrokem.“

Kolikrát jste toto slyšeli?

Kolik žen to znejistilo v jejich přístupu?

Manipulace je naučené chování, které slouží k dosažení cílů. Manipulátor působí na naše emoce, aniž si to uvědomujeme, aby změnil naše chování v jeho prospěch.Technice manipulace se musíte naučit.

Proč si tedy lidé myslí, že miminko, které teprve poznává svět je toho schopno? Pokud by se tedy manipulaci naučilo, co by bylo zdrojem? Proč by chtělo měnit vaše chování? Jedině proto, aby byly zajištěné jeho potřeba, o které si jinak neumí říci.

Pokud by se tedy teoreticky stal z miminka manipulátor, tak proto, že našlo jediný způsob, jak něčeho dosáhnout. V tom případě bychom teoreticky mluvili o zanedbaném dítěti. Jenže zanedbané dítě je spíše apatické, zamrzlé. Ta teorie tedy trochu nevychází, že?

Pláč je naopak komunikačním prostředkem, jak si o věci říci. Maminka a dítě se na sebe postupně ladí. Žena časem začne rozeznávat různé druhy pláče. Časem si s miminkem nastaví komunikaci tak, aby k pláči nemuselo dojít – např. při potřebě se nakojit, přebalit…Skvěle k tomuto slouží znakování.

Jsou však chvíle, kdy miminko potřebuje uvolnit emoce a plakat. Nejedná se opravdu o manipulaci, ale o touhu uvolnit napětí v bezpečí náruče.

Pojďme se podívat na typické znaky manipulátorů a vyvrátit toto u dětí.

Francouzská psycholožka Isabelle Nazare-Aga v publikaci Nenechte sebou manipulovat uvádí řadu charakteristických znaků manipulátorů.

1. Manipulátor přenáší odpovědnost na druhé, nebo se ze své odpovědnosti snaží vykroutit./ Za dítě je naopak odpovědný rodič.

2. Svoje požadavky, potřeby či názory zpravidla neříká jasně, rovněž jeho odpovědi jsou neurčité./ Díte to říká jasně, jen my mu nerozumíme a proto ověřujeme příčinu.

3. Svoje názory a chování mění podle situace nebo osoby, s níž komunikuje./ Miminko sice rozezná jiné osoby a chová se jinak, o své potřeby si říká stále stejně.

4. Zpochybňuje schopnosti a kvality druhých, svým způsobem je kritizuje, mluví o nich s despektem a tím je „diskvalifikuje“./ To spíše my sami se zpochybňujeme, že?

5. Místo osobního kontaktu volí spíše telefonát či mail, nebo s dotyčným komunikuje přes třetí osobu./Bez komentáře

6. Lže a nesnáší kritiku.

7. Nezajímají ho požadavky druhých, i když tvrdí opak./ Dítě se rodí s bezpodmínečnou láskou a často přilne k rodiči, které se k němu nechová hezky.

8. Přiměje vás dělat věci, které byste pravděpodobně o své vůli neudělali.

9. Dokáže ze sebe dělat oběť, aby ho ostatní začali litovat.

Proč se však manipulátor uchyluje k tomuto naučenému chování? Proč nedokáže vyslovit svoje potřeby jinak? Co když právě v dětství nebyl vyslyšen a manipulace byla jediný způsob, jak si jistoty zajistit?

Myslím si, že tu stejně jako v jiných záležitostech došlo k záměně příčiny a následku.

Nebojte se pláče!