Co dělat, když chcete zajistit správný vývoj nervové soustavy vašeho dítěte?
Pokud vyloučíme toxicitu, o kterém jsem psala v předchozích článcích, pak je klíčem naše strava a příjem nutrientů.
Správná výživa, podpora správného psychomotorického vývoje (zbytečné neurychlování, cvičení v souladu s aktuálními schopnostmi dítěte) a snížení množství stresu v těhotenství a při porodu jsou ty nejzákladnější pilíře.
Nervové buňky se vyvíjí v prvních měsících těhotenství, proto strava a psychika maminky mohou ovlivnit aktivitu mozku. V prvních šesti měsících života miminka je pro vývoj nejdůležitější kojení, mateřské mléko je koktejl všech potřebných látek, nejen z hlediska výživy, ale i imunity a psychiky.
V dalších měsících jeho důležitost neklesá. Postupně po 6. měsíci je vhodné postupně zařadit příkrmy, aby se dítě seznámilo s chutěmi a konzistencí potravy. Já doporučuji metodu BLW (baby lead weaning), kdy má dítě možnost jídlo prozkoumat a samo si vybírá z nabídnutých potravin.
Pojďme se podívat, které potraviny bychom měli zařadit nejen do dětského jídelníčku.
Nervová buňka má své výběžky obalené myelinem, který obsahuje velké množství tuků, proto je potřeba potravou dodávat určité druhy lipidů.Pro tělo jsou důležité omega-3-nenasycené kyseliny, které si neumí samo vytvořit. Mezi ně patří AA, EPA a DHA. Jsou důležité pro vývoj mozku a správnou funkci nervové soustavy, tvoří součásti buněčných membrán.V jakých potravinách je najdete? V tučných rybách, semínkách ořeších. Doporučuji za studena lisované oleje, nejkvalitnější je z vlašských ořechů. Lněné semínko obsahuje velké množství ALA, ze které se tvoří další mastné kyseliny. Tato semínka jsou variantou ke konzumaci ryb. Avokádo je plné kvalitních tuků, minerálních látek a vitamínů, doporučuji ho zařadit mezi první příkrmy. Dalším výborným zdrojem jsou konopná a dýňová semínka.
Omega 3-mastné kyseliny, bychom měli přijímat až pětkrát více než omega-6-MK. Bohužel tento poměr je často otočený. Omega 6 MK najdeme v sójovém, slunečnicovém kukuřičném, bavlníkovém oleji a jiných.
Mozek spotřebuje velké množství kyslíku a glukosy a je citlivý na jakýkoliv výkyv. Bílý rafinovaný cukr však nepřiměřeně stimuluje CNS, dávejte přednost přirozeně se vyskytujícím cukrům v ovoci a polysacharidům v obilovinách a pseudoobilovinách (pohanka, amarant, quinoa..). Nízký glykemický index má cukr kokosový.
Bílkoviny jako zdroj aminokyselin jsou také velmi důležité. Aminokyseliny se neúčastní jen stavby buněk ale i aktivního transportu látek mezi neurony, jsou tedy důležité pro rychlost našeho myšlení.
Některé aminokyseliny patří mezi esenciální, tzn. tělo si je nedokáže vytvořit a proto je důležité sledovat jejich přísun v potravě. K těmto aminokyselinám se řadí leucin, izoleucin, lysin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. V období růstu jsou důležité i semiesenciální AK arginin a histidin, které si tělo vytváří v omezeném množství).
Tryptofan se účastní syntézy serotoninu, který jako přenašeč ovlivňuje náladu, emoce, jeho nedostatek vede k depresím, poruchám spánku a jiným neuropsychiatrickým poruchám. Dále se z něj tvoří vitamín B3 – nikotinamid. Tryprofan najdeme hlavně v ořeších a semínkách (kešu, chia, alfalfa), datlích, řasách, fenyklu, špenátu, sýru, kakau a zelených potravináchJeho využitelnost zvýšíme současným příjmem potravin s vitamínem B6.
Valin ovlivňuje metabolismus neurotransmiterů, najdeme ho v čočce, karobu a živočišných produktech.
Fenylalanin je prvotní molekulou, ze které se v těle tvoří neurotransmitery dopamin, adrenalin a noradrenalin. Najdeme ho v ořeších, kvasnicích, čokoládě, obilovinách a zejména v sýrech a masných produktech.Jeho nedostatek se může projevit zmateností, depresí a poruchami chování.
Histidin se účastní na tvorbě obalu nervů – myelinu, tím ochraňuje CNS před vznikem degenerativních chorob. Jeho zdroje jsou hrášek, řepa, křen, ředkvičky, česnek, cibule, celozrnné potraviny, vlašské ořechy, soja, maso i zelené potraviny.
Které vitamíny doplňovat?
Pestrá strava plná vitamínů je pro fungování naší nervové soustavy důležitá, stěžejní jsou zejména vitamíny skupiny B a D.
Náš mozek potřebuje přísun vitamínů B1, B3, B6, B12 a kyseliny listové. B vitamíny se v přírodě vyskytují pohromadě, jako B-komplex, pokud se nejedná o závažný deficit, nemá smysl je podávat izolovaně, důležitá je pestrá strava, tím se zlepší jejich využitelnost.Tyto vitamíny jsou v potravě často zastoupené, ale pokud dáváme přednost prefabrikovaným potravinám, můžeme trpět jejich nedostatkem. Vitamíny B se podílí na tvorbě neurotransmiterů.
B1 (thiamin) se podílí na zpracování cukrů, které jsou palivem pro mozek a také zasahuje do metabolismus aminokyselin leucinu, isoleucinu a valinu, které jsme si už zmiňovali. Jeho vstřebávání brání rafinovaný cukr, káva, bílá mouka, kofein a čaj. Ničí se teplem, konzervací i mražením.Jeho nedostatek se projeví jako podrážděnost, únava a nesoustředěnost. Častý bývá u alkoholiků, matky alkoholičky v těhotenství tedy své dítě ohrožují nejen kvůli toxicitě alkoholu. Zdrojem thiaminu jsou kvasnice, ořechy a celozrnné obiloviny.
B3 (niacin) se také účastní štěpení cukrů a je nezbytný pro správné fungování nervů. Nachází se v kvasnicích, arašídech, slunečnicových semínkách, luštěninách a pšeničných klíčcích. Jeho nedostatek nebývá běžný, protože tělo ho dokáže vyrobit z aminokyseliny tryptofanu.
B6 (pyridoxin) funguje jako koenzym pro řadu enzymů a jako všechny B vitamíny má co do činění se zpracováním cukru.Najdeme ho v avokádu, kvasnicích, banánech, celozrnných obilovinách, kapustě, špenátu, ořeších.
B12 (kobalamin) se prakticky nevyskytuje v rostlinné potravě, nebo je jeho množství malé a kolísající.Vytvářejí ho mikroorganismy jako bakterie a houby. V těle se ukládá v játrech a jeho zásoby vydrží na 5-10 let. Lidské tělo má horší schopnost jeho vstřebávání ze střeva, při deficitu je lepší podávat ho v injekční formě. Běžně je dostupný v živočišné potravě, najdeme ho i v řase spirulině, tam je jeho vstřebatelnost sporná. Dále ho najdeme v misu a tempehu. Jeho funkcí je přenos vzruchů mezi nervovými buňkami a tvorba myelinu. Nedostatek se může projevit brněním, slabostí, poruchou paměti a soustředění, třesem a únavou. U veganů velmi doporučuji suplementaci ideálně formou methylcobalaminu.
Kyselina listová se účastní metabolismu aminokyselin a nukleotidů a tím ovlivňuje tvorbu DNA.Je známá její důležitost v prvních měsících těhotenství, kdy její nedostatek ovlivňuje utváření nervové soustavy a uzavírání neurální trubice. Zdrojem je listová zelenina, folát se ničí vařením. Jeho hladinu mohou snižovat i určité léky – metotrexát, antiepileptika.Při genetické poruše v genu pro enzym MTHFR vázne přeměna kyseliny listové na její aktivní formu, proto by si těhotné ženy měly nechat toto vyšetřit anebo suplementovat i aktivní formu vitamínu – metafolinu.
Antioxidanty jsou rozmanité látky, které brání poškození buněk kyslíkovými radikály.
Patří sem vitamíny A, C, A, selen, zinek, betakaroten, koenzym Q10, kyselina alfa lipoová, kurkumin, žen šen a další.
Prekursorem vitaminu A jsou betakaroteny rozpustné v tucích. Každý člověk má však jinou schopnost konverze ve výsledný vitamin.
Antioxidanty působí kladně na cévy a tím zajišťují plynulý průtok krve mozkem. V přírodě se nachází v ovoci a zelenině, bylinkách a koření, které zajišťují jejich dostatečné spektrum. Doplňky stravy nezajistí takovou účinnost a mohou být i škodlivé.Které potraviny jsou nejvhodnější? Obecně červené a modré ovoce: ostružiny, maliny, borůvky, šípky, třešně, acerola a další. Dýně, zelí, špenát, brokolice, mrkev, řepa, cibule a další zelenina vám také poskytne bohatou dávku antioxidantů. Žluté barvivo kurkumin je neuroprotektivní látka, působí protizánětlivě. Mluví se o něm jako o prevenci demence. Jeho působení zvýšíte v kombinaci s pepřem a chilli a tuku, ale dětem můžete jen kurkumovým práškem přibarvit jídlo.
Pestrá strava je důležitá a dodá vám více živin, než vitamínové doplňky. Pro děti vybírejte jídlo z kvalitních zdrojů.
Protože jím rostlinnou stravu, tento článek slouží i k uvědomění, že většina důležitých látek lze získat touto cestou. Zároveň, je však myslete na doplnění určitých živin (vitamin D, K2, jod, B12 apod.) O tom si povíme v dalším článku.
